Náš tým

Odškodnění za dlouhé soudní řízení

Právo na spravedlivý proces je jedním z práv garantovaných Ústavou České republiky. Jeho součástí je kromě jiného i právo na projednání věci bez zbytečných průtahů. To znamená právo na to, aby státní orgány projednaly spor v přiměřené lhůtě a věc se „neválela“ někomu na stole dlouhé roky. Z praxe ale víme, že k průtahům nezřídka dochází. Pokud se tak stane, je možné jednak se proti pomalému postupu soudů bránit a jednak žádat i odškodnění. Právě tématu odškodnění je věnován tento text.

V prvé řadě si musíme říci, jak vlastně poznáme nepřiměřeně dlouhé řízení. Obecně se délka řízení liší podle toho, zda se jedná například o správní soudnictví či občanskoprávní řízení, podle složitosti případu i podle počtu soudních instancí, kterými spor musel projít. Bohužel, klíčovým faktorem určujícím délku řízení je často také to, u kterého okresního či krajského soudu se spor projednává. Informace o obvyklé délce soudního řízení v různých koutech ČR lze dohledat na internetu.[1]

Při posuzování délky řízení je nutno brát v potaz okolnosti konkrétního případu (více níže), přesto lze alespoň jako částečné vodítko využít ustálenou soudní metodiku. Obecně lze vyjít z toho, že soudní řízení přesahující délku trvání dvou let, může už být považováno za nadměrně dlouhé.[2]

Jak již bylo uvedeno výše, v případě, kdy má účastník řízení pocit, že soudy neřeší věc dostatečně rychle, může využít specifických prostředků ochrany. Jako první se nabízí stížnost k předsedovi soudu.[3] Další možností je podání návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu nadřízeným soudem[4] a podání ústavní stížnosti [5].

V tomto článku se ale chceme zaměřit především na možnost uplatnit nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé soudní řízení. Nejedná se o opravný prostředek, který by mohl vést k tomu, že řízení se zrychlí. Jde o finanční kompenzaci, tedy odškodnění za to, že řízení trvalo příliš dlouho.

Přestože vždy záleží na konkrétních okolnostech, hranice dvou let doby trvání soudního řízení už může značit průtahy v řízení a účastník se tak může pokusit získat náhradu tzv. nemajetkové újmy. Zpravidla se tak děje až po skončení řízení, když už je známá jeho celková doba trvání. Nárok však lze uplatnit i během trvání řízení, pokud je zřejmé, že rozhodnutí nebude v přiměřené lhůtě ukončeno.

Z hlediska zákonné úpravy se jedná o odpovědnost za škodu způsobenou rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem při výkonu veřejné moci, kterou upravuje zákon č. 82/1998 Sb. Podle § 13 tohoto zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Za nesprávný úřední postup se považuje rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

Nárok na náhradu újmy je nezbytné uplatnit nejprve u Ministerstva spravedlnosti ČR, a to do šesti měsíců od skončení řízení, které trvalo nepřiměřeně dlouho. Uplatnění má podobu písemné žádosti, ve které účastník řízení popíše, jak řízení probíhalo a svůj nárok vyčíslí.

Ministerstvo má na projednání zákonem stanovenou lhůtu šesti měsíců. Pokud do té doby nerozhodne či pokud nárok nebude ministerstvem přiznán zcela ve výši požadované poškozeným, může se poškozený domáhat svého nároku u soudu.

Pro podání žaloby je třeba pamatovat na to, že šestiměsíční lhůta pro uplatnění nároku platí i pro žalobu – možnost podat žalobu bude po šesti měsících od právní moci posledního rozsudku ve věci promlčena.[6] Přitom ovšem platí, že doba, po kterou se uplatněným nárokem zabývá Ministerstvo spravedlnosti, se do promlčecí doby nezapočítává. Uveďme si raději příklad: po třech měsících od konce sporu uplatní poškozený nárok u ministerstva. Ministerstvo jej vyřídí za dva měsíce. Po dobu 2 měsíců tedy byl běh promlčecí doby pozastaven. Poškozenému proto zbývají na podání žaloby k soudu tři měsíce.

Žaloba týkající se nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení se podává u Obvodního soudu pro Prahu 2. Ten je příslušným soudem ve sporech, kde jménem České republiky jednalo Ministerstvo spravedlnosti. Za podání žaloby se platí soudní poplatek ve výši 2000 Kč.[7] Pokud účastník řízení v soudním sporu neuspěje, nemusí se obávat, že by protistraně musel platit náhrady řízení.

Pro výpočet výše odškodnění za způsobenou nemajetkovou újmu se vychází ze stanoviska Nejvyššího Soudu ČR pod označením Cpjn 206/2010. Občanskoprávní a obchodní kolegium NS ČR ustanovilo jako základní interval výpočtu výše náhrady 15 000–20 000 Kč za jeden rok řízení, přičemž, s ohledem na běžnou délku trvání řízení ve sporu, se první dva roky oceňují poloviční částkou. Okolnosti případu, které povedou k určení výše náhrady jsou potom taxativně uvedeny v § 31a odst. 3) písm. a) až e) zákona č. 82/1998 Sb. Jsou jimi:

  • celková délka řízení,
  • složitost řízení (jedná se o komplikovanou správní žalobu nebo o jednoduchou žalobu občanskoprávní?),
  • jednání poškozeného (vědomě prodlužuje nebo se různými prostředky snaží o urychlení vyřešení celého sporu?),
  • postup orgánů veřejné moci během řízení (průtahy v řízení, opakované bezdůvodné výzvy účastníkům apod.),
  • význam předmětu řízení pro poškozeného (týká se věc jeho osobního stavu, jde o ochranu zdraví nebo velké majetkové hodnoty?).

Je třeba mít na paměti, že výše zmíněné rozpětí výše náhrady je pouze orientační, ve stejném stanovisku totiž NS uvádí, že v závislosti na okolnostech případu lze s částkou hýbat až o 50 % směrem nahoru i dolů.

Pro příklad uveďme soudní spor, který byl ukončen rozsudkem až po pěti letech zahájení soudního řízení. Protože délka řízení přesáhla dva roky, účastníci mají možnost uvažovat o uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobenou nepřiměřeností délky řízení. Podle okolností případu by roční náhrada újmy mohla činit až 20 000 Kč. Celkově lze potom možnou částku vypočítat jednoduchým způsobem. Za první dva roky celkem 20 000 Kč (2x10 000 Kč) plus za zbylé tři roky každý po 20 000 Kč (tedy 3x20 000 Kč), což dohromady vychází na 80 000 Kč.

Jak již však bylo zmíněno výše, nelze za nepřiměřeně dlouhé řízení považovat jakoukoli déle trvající činnost státních orgánů. Pokud sami účastníci soudního řízení nedůvodnými podáními, nedostavováním sek jednání nebo jinými způsoby protahují, či pokud je případ složitý nebo prochází velkým počtem soudních instancí, délka řízení může přesáhnout dva roky a odškodnění přiznáno nebude.

Současně můžeme dodat, že stejnými principy se řídí odškodňování za jiné typy řízení, než je řízení před soudy. Časté jsou zejména průtahy v činnosti stavebních úřadů. Základní odlišností je to, že v těchto sporech nejedná za Českou republiku Ministerstvo spravedlnosti, ale jiné ministerstvo, které je ústředním orgánem v dané oblasti. V případě státních orgánů by to bylo Ministerstvo pro místní rozvoj.

 

Šimon Svoboda, student Právnické fakulty MU Brno

Mgr. Vítězslav Dohnal, advokát



[1] Tak například mezi nejrychlejší soudy, co se doby trvání soudního řízení týče, patří u civilního řízení soudy v obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích s průměrnou délkou řízení 182 dní. Naopak nejpomalejší byly soudy v obvodu ústeckého krajského soudu, kde průměrná délka řízení dosáhla 373 dní. Zdroj: Délka civilního řízení loni opět klesla, trestní se prodloužilo, dostupné online: https://www.ceska-justice.cz/2019/08/delka-civilniho-rizeni-loni-opet-klesla-trestni-se-prodlouzilo/. Jen pro srovnání: Česká republika je v měřítku EU osmou nejrychlejší zemí podle délky řízení v civilních a obchodních sporech Zdroj: Statistiky z oblasti justice, dostupné online: https://www.justice.cz/web/msp/statisticke-udaje-z-oblasti-justice

[2] Stanovisko Nejvyššího Soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010.

[3] Podle § 164 a násl. zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů
[4] Podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů
[5] Podle § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
[6] Viz § 32 a násl. zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
[7] Položka 8 přílohy č. 1 k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.