Mezi základní požadavky ve smlouvách bývá dohled nad realizací díla, splnění požadavků stavebně právních předpisů a sepis zápisů z kontrolních dnů. Obvykle bývá součástí také potvrzování objemů realizace, tedy odsouhlasování podkladů pro fakturaci zhotovitele a kontrola řádného provádění vrstev, které při dokončení stavby zůstanou skryty. Rozsah a jednotlivé formy vzájemné komunikace se však v praxi často podceňují. Dozor nad stavbou je prvním a nejbližším spolupracovníkem objednatele a v technických věcech kontroluje a přebírá dodávky zhotovitele. Je na místě sjednat smlouvu tak, aby spolupráce vedla k odstraňování rizik stavby, a aby vyhovovala potřebám obou stran.

Z ustanovení § 2630 občanského zákoníku vyplývá, že kdo prováděl dozor nad stavbou, je vzhledem k tomu, co sám dodal odpovědný k plnění nároků z vad díla společně a nerozdílně se zhotovitelem. Možnost omezení odpovědnosti spočívá v prokázání toho, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru. Selhání je třeba spatřovat v přehlednutí vady, kterou při odborné péči měl dozor zjistit a neprodleně ji notifikovat.

Pro řešení míry odpovědnosti, stanovení rozsahu „dozoru“, jeho povinností, a tedy v důsledku limitaci takové odpovědnosti, je třeba vyjít ze smlouvy. Doporučujeme proto při sjednávání smlouvy s technickým dozorem dbát zvýšené opatrnosti, neboť znění smlouvy může mít dalekosáhlé důsledky pro řešení odpovědnosti z vad stavby a vymáhání příp. nároků. Současně, osobám vykonávajícím dozor na stavbách je vzhledem k rizikům spoluodpovědnosti za nároky z vad stavby dát na zváženou sjednání profesní pojistky, když nároky z vad mohou dosahovat významných částek. 

Pokud řešíte tato témata, doporučujeme konzultaci s odborníky na tuto oblast práva, ideálně s praktickými zkušenostmi z výstavby i vymáhání takových nároků.