Právě proto, že při vyvlastňování se jedná o zásah do ústavně zaručeného práva, klade právní úprava na správní orgány, ale i účastníky řízení velké nároky. Pokud už k vyvlastňování dojde, jedná se vždy o konfliktní situaci s nutností pečlivě řešit množství potenciálně sporných otázek. A těmi se pak následně zabývají také soudy. Jedním z takových případů je rozhodování o vyvlastnění nemovitostí doposud bránících dostavbě dálnice D3 kolem Tábora. Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 4. 2022, č. j. 61 A 7/2021-228, je zajímavý z vícero důvodů. Nejprve se budeme věnovat nutnosti zjištění všech vlastníků všech dotčených nemovitostí.
V projednávané věci se jednalo o rozhodnutí, jímž vyvlastňovací úřad vyvlastnil motorest, čerpací stanici LPG, pneuservis a pozemky pod nimi. Vyvlastnitel ale přehlédl, že čerpací stanice LPG není součástí vyvlastňovaného pozemku, na kterém stojí. Čerpací stanici vlastnila jiná osoba než pozemek pod ní. S ohledem na to, že čerpací stanice LPG vznikla před rokem 2013, kdy vstoupil v účinnost nový občanský zákoník, nebyla součástí pozemku pod ní (§ 3055 odst. 1 zák. č. 89/20212 Sb.), ale samostatnou věcí. Zároveň nebyla zapsána v katastru nemovitostí. S vlastníkem pozemku pod čerpací stanicí se vyvlastnitel pokusil dosažení dohody před vyvlastněním. S majitelkou čerpací stanice ovšem před zahájením vyvlastňovacího řízení nikdo nejednal. Na ocenění čerpací stanice také nebyl zpracován znalecký posudek.
Skutečným vlastnickým poměrům k daným pozemkům a stavbám na nich začali všichni zainteresovaní věnovat pozornost až po podání žádosti o vyvlastnění. V průběhu správního řízení vyvlastňovaní (následně žalobci) požádali o to, aby i vlastnice čerpací stanice byla účastnicí řízení. Správní orgány rozšíření připustily, ovšem krajský soud při přezkoumávání finálního rozhodnutí tento postup neposvětil. Naopak vyslovil, že vyvlastnitel je povinen řádně zkoumat, kdo je vlastníkem dané nemovitosti již před zahájením řízení a je povinen za tím účelem vynaložit dostatečnou snahu ke zjištění vlastnických práv ke všem nemovitostem, které k uskutečnění svého stavebního záměru potřebuje. Sdělil také, že není povinností skutečného vlastníka, aby se sám přihlásil vyvlastniteli – i pokud mu pokusy o dohodu před vyvlastňovacím řízením byly známy. Proto krajský soud rozhodnutí správního orgánu v části týkající se stanice LPG a její majitelky zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Se závěry krajského soudu se následně ztotožnil i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 21. 7. 2022, čj. 10 As 166/2022-93.
Z uvedených závěrů krajského soudu tedy plyne, že před zahájením vyvlastňování je třeba pečlivě zjistit majetkové poměry k dotčeným nemovitostem. Je potřeba pokusit se o dohodu se všemi vlastníky nemovitostí. Dohoda se musí týkat všech nemovitostí a staveb na nich. Nelze vždy spoléhat pouze na katastr nemovitostí. Proto lze doporučit shlédnout vyvlastňované nemovitosti osobně a případně nejistých poměrů se obrátit také na stavební úřad v dané oblasti. V krajních případech by pak vyvlastňovací úřad mohl ustanovit neznámému účastníku opatrovníka (§ 17 odst. 4 zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění). Ale až po řádně vynaložené snaze vyvlastnitele o jeho zjištění.
Jak jsme již avizovali, komentovaný rozsudek správního soudu obsahuje i další závěry užitečné pro praxi. V dalším díle budeme věnovat pozornost nezbytnému rozsahu vyvlastnění.
A pro zájemce o téma vyvlastňování si dovolujeme avizovat, že ve středu 26. dubna 2023 pořádáme od 13:00 do 16:00 on-line seminář, v němž se budeme otázce vyvlastňování věnovat komplexněji. Informace o semináři najdete zde: http://www.dohnalbernard.cz/index.php/novinky/seminar-vyvlastneni. A pokud máte zájem o tento seminář či o další témata našich vzdělávacích akcích a napíšete nám na email
Mgr. Zuzana Kadlecová
Mgr. Vítězslav Dohnal