Sjednávání technického dozoru investora na stavbu realizovanou v obvyklých režimech smlouvy o dílo bývá pro mnohé oříškem, neboť z právních předpisů nevyplývá základní, ani nejvyšší možný rozsah činností práce takového „dozoru“. Dozor je stavebním zákonem u rozsáhlejších staveb povinný. Ale primární podstatou této funkce v praxi není dohled vůči orgánům státní správy, klíčový je v obvyklých režimech smlouvy o dílo dozor nad plněním, zda odpovídá smlouvě. A současně dle občanského zákoníku vzniká také spoluodpovědnost za vady díla. 

Smlouvy o dílo jsou smlouvami komplexními, kdy jen v některých případech je možno dílo skutečně realizovat dle prvotního přání objednatele.

V nedávné době jsme se obrátili na Ministerstvo pro místní rozvoj s podnětem ke zrušení závazného stanoviska krajského úřadu vydaného v rámci územního řízení. Ministerstvo podnětu vyhovělo a závazné stanovisko krajského úřadu zrušilo, jelikož postup krajského úřadu odporoval základním zásadám správního řízení, zejména povinnosti zjistit skutečný stav věci podle ust. § 3 zákona č. 500/2004, správního řádu (dále jen „správní řád”).

V poslední době se rozmáhá tzv. flipování nemovitostí. Tento druh „podnikání“ se rozmohl v důsledku zrušení předkupního práva spoluvlastníků k podílu na nemovité věci, k němuž došlo už v polovině roku 2020. Nicméně až v posledních dvou letech se tento způsob obchodování masivně rozmohl. Nabytí podílu na nemovitosti se totiž značně zjednodušilo a zrychlilo. Na druhou stranu to však přineslo i těžkou hlavu pro spoluvlastníky nemovitostí.

Datum konání 26. 6. 2O25, webinář

Jaká jsou vaše práva v situacích, kdy dochází k omezení svéprávnosti, nedobrovolné hospitalizaci nebo nařízení ochranného léčení? Prakticky zaměřený webinář poskytne srozumitelný přehled klíčových právních otázek a možností jejich řešení. Je určen především lidem s vlastní zkušeností, jejich blízkým, pracovníkům v sociálních službách i zdravotnictví. Bez složitých teorií, s důrazem na praktické rady a efektivní obhajobu práv. Připojte se a získejte užitečné informace, které vám pomohou lépe se orientovat v této oblasti.

Na základě naší ústavní stížnosti zrušil Ústavní soud rozsudek Nejvyššího správního soudu. Ten se zabýval případem povolení přístavby chladírenských skladů v Počátkách. Provoz těchto skladů, které jsou nevhodně umístěny v centru obce uprostřed obytné zástavby, obtěžuje své okolí hlukem z dopravy, a to včetně noci. NSS posoudil námitky žalobce jako nepřípustné. Ústavní soud mu  uložil, aby se jimi zabýval a věně je posoudil.

Nový stavební zákon upravuje tzv. plánovací smlouvy mezi samosprávami a investory.  Plánovací smlouvou je veřejnoprávní smlouva, jejímž obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem. Dříve samosprávy s investory uzavíraly soukromoprávní smlouvy, zpravidla nazývané jako smlouva o spolupráci nebo tzv. kontribuční smlouva. Typickým znakem těchto smluv je příspěvek investora pro obec, kde má stavební záměr vzniknout. Příspěvek může být i v nefinančním věcném plnění.

Při posuzování právních námitek v rámci územního plánování zejména vlastníci pozemků často zmiňují pojem „legitimní očekávání“. Nejčastější v situaci, kdy návrh územního plánu předpokládá změnu zastavitelné plochy na nezastavitelnou. Někdy se legitimního očekávaní dovolávají i v souvislosti s některou z verzí návrhu územního, která je pro ně příznivá a pak obec začne preferovat řešení jiné. Soudy už tuto otázku celkem přehledně vyřešily.