Problematika účastenství spolků podle stavebního zákona se neustále mění a vyvíjí, a to jak s ohledem na nově vydávanou judikaturu, tak i nově přijaté právní předpisy. V mnoha případech však zůstává jedinou možností podání žaloby proti povolení vydávaných dle stavebního zákona. Níže se můžete dočíst, jaké jsou současné možnosti účasti spolků v těchto řízeních.

Jednotné enviromentální stanovisko je pravděpodobně jedno z nejvýznamnějších témat skloňovaných s novelizací stavebního zákona. I u jednotného enviromentálního stanoviska (dále jen „JES“ můžeme hovořit o dělené účinnosti, stejně, jako je tomu u celého stavebního zákona. Platí tedy, že vyhrazené stavby budou dle nového stavebního zákona povolovány již od 1.1.2024. U ostatních staveb až od 1.7.2024. Pokud je Vaší otázkou, proč takovéto stanovisko vůbec vzniklo, dostanete v dalším odstavci odpověď.

Soudy konstantně rozhodují tak, že vlastníkům pozemků, na kterých se nachází „cizí“ komunikace, náleží náhrada, resp. vydání bezdůvodného obohacení. Samozřejmě pouze v případě, kdy není mezi vlastníkem pozemků a vlastníkem komunikace dohodnuto bezplatné užívání pozemků. Nejvyšší soud se zabýval také situací, kdy je pozemek komunikací obestavěn, ale samotná komunikace se na něm nenachází. Dospěl k závěru, že i v takovém případě vzniká vlastníkovi komunikace, resp. jejímu provozovateli bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat.

Stavební uzávěra je nástrojem pro obce, aby omezily nežádoucí stavební činnost před vydáním nového územního plánu nebo jeho změny, který bude regulovat území obce. Jedná se územní opatření, které vydává rada obce, případně tam, kde se rada obce nevolí tak zastupitelstvo obce, formou opatření obecné povahy.

Novelizace stavebního zákona je klíčovým momentem týkající se stavebního procesu. Nový stavební zákon byl schválen v roce 2021, závěrečnou podobu (nebo v to alespoň na delší dobu můžeme doufat) dostal až novelou, která byla podepsána dne 22.5.2023 prezidentem republiky. Novelizace přináší úpravy, které mohou výrazně ovlivnit stavební projekty a veřejnou politiku v oblasti stavebního práva. V tomto článku si přiblížíme důležité aspekty novely stavebního zákona a zhodnotíme jejich význam.

Do smluvních jednání a smluvních vztahů s architekty a projektanty se i v praxi promítá rozsudek Nejvyššího soudu o výkladu zákonné licence v případě, kdy konkrétní podmínky licenční smlouvy nejsou mezi stranami ujednány (ve smlouvě o dílo, objednávce).

Novelou stavebního zákona z roku 2018 byla výrazně omezena možnost občanských sdružení a spolků, zabývajících se ochranou přírody a krajiny a dalších veřejných zájmů, účastnit se řízení vedených na základě stavebního zákona. V poslední době však byly ze strany Nejvyššího správního soudu vydány rozsudky, které účastenství těchto ekologických spolků v předmětných řízeních znovu v určitých případech vrací do hry. A to tam, kde je součástí zejména územního řízení závazné stanovisko ve věci výjimek ze zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin nebo závazné stanovisko ke kácení dřevin.

Účelem územního plánování je organizace stavebního i dalšího využívání území tak, aby se jednalo o využívání vyváženě propojující hospodářský, sociální a environmentální rozvoj. V územním plánu se závaznou formou projeví vůle volených zástupců občanů o tom, jak by území obce mělo do budoucna rozvíjet. Taková představa volených zástupců zhmotněná v územním plánu se ovšem může dostat do přímého konfliktu s představou vlastníků pozemků, jak by chtěli využívat pozemky ke svému největšímu prospěchu. Může tím dojít k zásahu do vlastnického práva. V některých případech může za takový zásah náležet náhrada.