V září loňského roku došlo v zasažené části toku Bečvy o délce zhruba 40 km k masivnímu úhynu ryb, včetně evropsky chráněných druhů a dalších vodních organizmů a zničení podmínek pro všechny na vodu vázané organizmy. Je naprosto jasné, že vznikla nebývalá ekologická újma ve smyslu zmíněného zákona, který je transpozicí směrnice 2004/35/ES a jehož cílem je zajistit v oblasti životního prostředí prosazení principu, že škody platí ten, kdo je způsobil.

Cílem nápravných opatření je obnovit, ozdravit nebo nahradit poškozené přírodní zdroje nebo jejich zhoršené funkce a nebo poskytnout přiměřenou náhradu těchto zdrojů nebo jejich funkcí. Náklady za odstranění rozsáhlých škod musí nést skutečný pachatel, nikoliv Český rybářský svaz nebo stát jako v tomto případě.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) měla zahájit řízení o uložení nápravných opatření ihned po havárii, přestože viník není znám. Dále měla podniknout kroky například k obnově a ozdravení řeky nebo zajištění technických opatření u potenciálních pachatelů, dokud se skutečný viník nenajde.

Ačkoliv tak ČIŽP měla učinit hned po tragické havárii na Bečvě loni v září z vlastní iniciativy, dosud se tomu z neznámých důvodů bránila. Stejně tak Ministerstvo životního prostředí zastávalo nejen podle našeho názoru nesprávný názor, že lze vést řízení pouze podle složkového (vodního) zákona. Řízení tak bylo zahájeno až na základě námi zastupované žádosti ze dne 17.6.2021. Následně byl v řízení ustanoven znalec, který má ve lhůtě do 15.10.2021 vypracovat znalecký posudek.

Správní řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření podle zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, v platném a účinném znění (dále jen „zákon o ekologické újmě“) tak bylo v České republice zahájeno zcela poprvé, přestože příslušný zákon má inspekce k dispozici od roku 2008. V jiných evropských státech je tento nástroj využíván výrazně častěji.

Otrava Bečvy je kvůli svým závažným dopadům jedinečnou příležitostí k aplikaci dosud spícího zákona o ekologické újmě. Platná právní úprava nebrání souběžnému vedení správního řízení o uložení nápravných opatření správními orgány a trestního řízení orgány činnými v trestním řízení, každé z těchto řízení má totiž jiný účel. Náprava vzniklé ekologické újmy a prevence vzniku dalších havárií je stejně významná jako samotné hledání původce znečištění a jeho potrestání. Dosavadní nefunkčnost zákona o ekologické újmě spolu s absencí nástrojů pro finanční kompenzace škod na životním prostředí spoluvytváří v České republice právní prostředí, které neumožňuje účinné napravování a nahrazování ztrát na životním prostředí.

To chceme změnit.

JUDr. Michal Bernard, Ph.D.